13. Den Sobota 13.7. 2018
Dnešní předposlední ráno na hranici divočiny a civilizace probudila děti ze spánku hudba. Naše holky Dita a Terka si pro děti připravily originální rozcvičku plnou tance a smíchu, což děti pozitivně nastartovalo na poslední akční a rozhodující den tábora. Po snídani odstartovala akční hra s názvem Zatykač. Děti měly za úkol vyřídit zatykač na nebezpečného drsného zločince Tutamsi Dutamsáma, který byl podezřelý z nesčetně podlých a nepočítaně krutých zločinů. Problém byl v tom, že aby zatykač nabyl platnosti, musel být podepsán všemi papálaši ve správném pořadí, Místostarosta odmítl lejstro podepsat, pokud ho prvně nepodčmárl starosta. Předseda zase vyžadoval, aby dokument podepsal nejdříve Radní. Takže klasická byrokratická běhačka, kterou jistě znáte z osobních životů.
Po hře se děti začaly balit, aby se mohly následující den v poklidu vypravit do svých domovů. Také jsme vám dítka poslali ještě naposled do spršky, aby vám po cestě domů v autě krásně voněly. Očista společně s balením trvala až do konce odpoledního klidu.
Po poledním klidu se uskutečnilo poslední rozdělování získaných liber a poslední tahy na mapě, které mohou ještě rozhodnout o tom, který ze sborů bude mít výhodu nad ostatními v odpolední závěrečné hře, ta rozhodne o všem! Sbory, které nasbíraly během celého tábora nejvíce stop, nemusely hledat v závěrečné hře tolik stop a měly tak časovou výhodu. Na vzdáleném místě detektivní sbory našly poslední chybějící části příběhu, ve kterém, když ho správně poskládaly, se mohly dočíst o záhadném případě, který se odehrál v centru Londýna. Rozluštění, kdo byl vrahem, bylo složité díky velkému množství podezřelých a málo důkazům. Proto všichni museli dát hlavy dohromady a vyluštit z příběhu číselnou kombinaci k trezoru, ve kterém se nacházel tajný dokument k případu, ve kterém zjistili skutečné jméno vraha.
Rozdíly mezi odhalením vraha jednotlivých sborů byly minimální, takže nikdo nemusel smutnit, že skončil na posledním místě, protože každý bojoval až do posledních chvil se ctí a elánem. Navíc v trezoru děti našly nejen odpověď na otázku, kdo byl vrah, ale i památeční táborové trička.
Zbytek dne se odehrál tak, jak se u nás tradičně konec tábora odehrává. Vyhlášení vítězů, rozdání cen, pamětních listů, dortů, žranice a závěrečný táborák. Ukáplo i několik slziček štěstí a smutku, že to všechno pomalu, ale jistě, končí. Po poslední ukolébavce se děti odebraly do svých pelíšků, aby si nechaly naposledy něco zdát pod korunami stromů našeho krásného chřibského lesa.
Dobrou…
Nebudu to natahovat a napíšu to stručně:
Chtěl bych touto cestou poděkovat všem bláznům z řad vedení a z řad dětí, díky kterým jsme mohli pár dní v roce svobodně bláznit.