12. Den

Tábor nám vrcholí, zbývá už jen den a půl, ve kterých se dají ještě získat nějaké ty kalorie, a tak zahýbat pořadím umístění kmenů v celo - táborovce. Pro odlehčení napjaté bojové atmosféry jsme začali bojovkou s názvem fazolačka, která nebyla bodována. V této hře byli postaveny všechny kmeny společně proti vedoucím, takže na krátký čas naše čtyři kmeny zahodily sváry, spojily síly pro společnou věc, aby si uvědomily, že jsme všichni také kámoši, i když každý z jiného týmu. Cílem hry bylo pronést fazolku na palouček zvaný granátiště, a přitom nebýt chycen nikým z vedoucích. 60 rozverných dětí proti 15 mazaným vedoucím. Jednu hru vyhrály děti, druhou vedoucí. Jelikož chtěli dát dospělí dětem lekci, aby si uvědomily, že taktika a spolupráce je důležitá součást většiny týmových her, hra se otočila. Takže malý palouček hlídalo 60 dětí a 15 vedoucích se do něj muselo dostat. Bylo to těsné, ale i proti takové přesile to vedoucí dokázali a poražené kmeny si tuto zkušenost odnesly do dalších her. Poté měly kmeny za úkol si vyrobit nosítka pro jednoho z nich, které upotřebí v následující hře, která bude předposlední hrou o imunitu tábora. Kolektivní souhra byla při hře o imunitu víc než důležitá, neboť úkolem kmenů bylo, aby jako jeden tým všichni nesli nosítka s jedním členem, který sbíral praporky podle číselného pořadí. Dobrá komunikace rovná se dobrá koordinace nosítek. U některých kmenů byla přílišná motivace a chuť vyhrát přítěží. Ale když jsme jim připomněli fazolačku, sehrály se a dostaly se zpět do kolejí.