7. - 8. Den - Sobota a Neděle

Sobota

Předpověď na nastávající víkend vypadala slibně na rozdíl od předešlého dne, a tak se mohl uskutečnit původní plán: celo-táborový puťák. Nebudu ale předbíhat a vezmu průběh dne pěkně popořadě.

Budíček, rozcvička, snídaně a následovala fyzická aktivita v podobě Bojové hry Peloponéské války - obdoba boje o vlajku s mírně odlišnými pravidly. Děti hra moc bavila, což šlo poznat i podle hluku, který se linul z nedaleké rokle, kde hra probíhala. Vzal jsem tedy foťák a běžel tam, abych stihl ještě pár fotek.

Po obědě se děti v odpoledním klidu připravovaly a chystaly na puťák. Batůžky, spacáky, pláštěnky a tak dále, prostě vše potřebné k pochodu a přespání v přírodě. Když byli všichni sbalení, mohlo se vyrazit. Výprava nesla název 12 úkolů pro Herkula. Každý úkol se vázal k jednomu z míst, které musely oddíly navštívit, a týkal se nějaké zajímavosti s místem spojené. Společným cílem oddílů bylo místo přespání lom u kameňáku, kde děti měly za úkol rozvinout tábor. Když už byl tábor takřka hotov, dorazil hl. vedoucí Bubák, který přivezl večeři, čerstvou šťávu a vodu ve várnicích. Po jídle a večeři děti chvíli poseděly u táborového ohně, zazpívaly si pár písniček a šli spát. Nemohla chybět ani tradiční ukolébavka. Jelikož naše kytarová bohyně Olinka zůstala v táboře, pomohli nám se zpívacím uspáváním ti nejstarší z dětí.

Zzzzzz…

Neděle

Budíček byl naplánován na půl osmé, aby se děti stihly najíst a do půl deváté sbalit a vyrazit na zbytek výpravy. Nic méně počasí je živel, kterým nevládneme. A protože si tu na táboře v lesích na bohy jen hrajeme, tak nás v půl šesté přepadl šílený déšť. Všechno bylo sbaleno do čtvrt hodiny. Vyrazili jsme směrem k táboru. Po cestě se posnídalo pod střechou lesního hostince Kameňák. Po příchodu do tábora na nás vykouklo zlomyslné sluníčko, což nás docela dopálilo, ale potřebovali jsme si usušit zmoklé spacáky a stany. Jakmile bylo vše připraveno k sušení, nechali jsme sluníčko dělat svou práci a poslali děti dokončit své úkoly do nedaleké vesnice Čeložnice.

Po obědě a odpoledním klidu čekala na děti další etapa Daidalos a Ikaros. Děti vybíhaly jednotlivě z každého oddílu, po trase musely projít bludištěm, aby na jeho konci našly pírko, které zanesly zpět. Pírka pak lepily na křídla, které po dokončení odnesly zpátky do tábora. Na jedno křídlo bylo zapotřebí třináct pírek.

Po večeři byly děti vyčerpané, tak jsme zvolili odpočinkový program promítání filmu Odvážná Vaiana.

 ODKAZ NA FOTKY