8. den - Zambie
Je neděle ráno a nad táborem vyšlo sluníčko. Ale v táboře se nehne ani noha, nezavržou žádné dvířka od chatky a žádný vedoucí nekřičí ,, ROZCVIČKÁ! Polez Vojtíšku z té chatky, ne ne vrať se zpátky a vem si boty!“. Vypadá to, že jediné co se v táboře probouzí, je to sluníčko. To je proto, že děti nám přes noc spaly mimo tábor na vyhlídce nad Kuželovským mlýnem.
7. den - dodatek
Předchozího dne děti vyrazily z tábora, aby složily zkoušku zkušeného badatele. Po cca 25 km trase musely plnit všelijaké úkoly, ale tím hlavním bylo dojít na dané místo, kde měly rozbít tábor. Což se dětem podařilo. Vedoucí rozdali úkoly. Jedni stavěli stany, další šli pro dřevo, třetí připravovali klacky na opékání, další krájeli buřty. Vše pracovalo tak jak má. Čas utekl jako voda a děti už ležely napapané ve spacácích a vedoucí je ještě před spaním bavili vtipnými scénkami a přednáškou o hvězdách. Ukolébavka….. chrrrrrr
Po noci strávené mimo tábor se děti probudily plni vzrušení. Posnídaly chleba s marmeládou a začaly se balit na další cestu. Provizorní tábor na vyhlídce byl perfektně sbalen. Děti dorazily do cíle výpravy k Viktoriinu jezeru, kde se vyskytuje obrovský počet much Tse-Tse. Děti představovaly mouchy, které musely pomocí brčka sbírat (nasát) své vajíčka (papírky) rozházené po louce. Vedoucí je mezitím chytali. Čtyři z nich měli stříkací pistolky na vodu, které znázorňovaly$ repelent, dva jedno lano za každý konec, do kterého chytali mouchy jako na mucholapku a nakonec čtyři vedoucí s plácačkami. Po absolvování bojovky se děti vydaly na cestu zpátky do hlavního tábora.
Po příchodu do tábora nastalo vybalování a kompletní sprchování neb návrat z puťáku nebývá voňavá záležitost.
Večerní program byl pro děti oddychový a poněkud se lišil od tématiky tábora. No, i badatelé na výpravě v Africe si potřebují odfrknout. Diskotéka!
S. K.