Den pátý: Bojovky

Tak je za náma již pátý den tábora. Letí to jako voda. Vždyť jsme před chvílí teprve začínali a teď se již mílovými kroky blížíme k polovině tábora. A stále se nenudíme. Ani my, ani děti. Prostě na to nějak není čas. Počasí se nám konečně trochu uklidnilo, a tak jsme mohli zařadit i hry a soutěže, které se ve vedru předchozích dnů uspořádat nedaly. Ale popořádku.
Dnes dopoledne po tradičních povinostech každodenního ranního života se naplno rozjel boj s tanky mezi oddíly. A bitva to byla opravdu se vším všudy. Střely svištěly vzduchem, tanky padaly z hrací plochy a každý zásah byl patřičně oceněn podle toho, čí tank skončil zničen po zásahu soupeřem. Buď velkou oslavou nebo naopak smutkem ze ztráty. I takový je boj v reálu. My to ale jen napodobujeme, tak můžeme s klidem prohlásit, že nebylo ublíženo žádnému zvířátku :)
Po tuhém boji následovala kontrola mokrých a špinavých věcí u jednotlivých táborníků v jejich chatkách. Zároveň jsme děti donutili k úklidu svých ubykací, protože je již nějaká doba od začátku tábora a udržet vše v takovém stavu, v jakém byly děti sbaleny na cestu prostě nejde. Po obědě jsme pokračovali v tomto duchu i nadále a celý tábor se šel postupně po oddílech osprchovat.
Na dobu po odpoledním klidu byla nachystána velká bojovka s názvem Boj o rádiovou stanici. Vojáci měli za úkol vyběhnout na protilehlý kopec, který jsme díky jeho podobnosti s jedním místem v Čeložnicích, nazvali hrádek. Na jeho vrcholu byl kruh, v něm seděl vedoucí s vysílačkou a čekal, kdo se k němu probojuje a zahlásí do vysílačky svoji hodnost a jméno. Pod kopcem seděl další vedoucí, který tyto informace zapisoval. Které rotě se podařilo dostat do kruhu k vysílačce více lidí, vyhrála. Ale ono to nebylo zase tak jednoduché. Do kruhu museli roty dostat pouze spojaře. ten byl ale patřičně označen fáborkem. A zaměřovali se tudíž na něj vedoucí v podobě snajperů. Ostatní vojáci se snažili tyto snajpery likvidovat ťapnutím. Tyto vojáky ale ohrožovali jiní bojovníci. A sice Kamikadze. Ti byli zase označení bílým šátkem s červeným kolečkem uprostřed. Vojáci měli životy a když byli zlikvidováni, museli odevzdat život a vrátit se pod kopec pro nový. Každý si tedy hleděl toho, aby nebyl chycen. Při hře vznikaly úžasné situace a proto jsme je pro vás zpracovali do kratičkého videa. To najdete na odkaze ZDE
Po večeři a hlavním nástupu se všichni táborníci přesunuli k ohništi a protože se počasí konečně umoudřilo a deštěm zavlažilo vyprahlou zem, mohli jsme rozdělat náš první společný táborový oheň. Všem jsme rozdali námi vyrobené zpěvníky, aby se mohli při zpěvu přidat ke kytaře. Zahrálo se i několik her k táboráku. Večer příjemně ubíhal a nikdo netušil, že máme na dnešek v záloze ještě jednu malou, tentokrát noční, bojovku. V lese byly kromě vedoucích, kteří dohlíželi na bezpečnost, také malé obrázky vojáků, rozvěšené na stromech. Na nich byly namalované jednoduché obrázky. Děti běhaly po lese, hledaly obrázky a ty si měly zapamatovat a nahlásit je na základně. Samozřejmě měly baterky, takže to v nočním lese vypadalo jako zmatený roj světlušek. Každopádně se všichni vehementně snažili zapamatovat si co nejvíce obrázků.

Dlouhý den byl tradičně zakončen písničkou na dobrou noc.

Co dodat závěrem? Snad jen to, že tímto zápiskem se s váma loučím já, Komanč, který do dneška psal zápisky. Předávám tímto slovo mému kolegovi a zástupci hlavního vedoucího Steenovi, který dodnes dodával fotografie i videa. Děkuji všem za pozornost, za slova chvály i za to, že se nám ozýváte do knihy návštěv. Tak zase někdy na počtenou tady a zůstávejte nám věrní i nadále. Bylo mi potěšením :)

Video ze včerejší diskotéky je na odkaze  ZDE 

Fotografie z dnešního dne najdete na odkaze ZDE