Kapitola 4
Vzhledem k tomu, že dnešní program byl trochu více bohatý a navíc jsme s Trpaslíkem dostali chvíli volnou, budu hned navazovat na včerejšek bez většího zdržování. Vše jde totiž tak rychle, že zítra bychom už jen těžko vzpomínali, co že se to dnes vše událo.
Dopoledne jsme věnovali poslednímu výukovému bloku. Ten byl zaměřen na ukázku rostlin a stavbu ohňů včetně bezpečnosti při jejich rozdělávání ve volné přírodě. A hned po obědě byla nachystána na nově nabyté zkušenosti velká soutěž, při níž si děti na vlastní kůži mohly vše vyzkoušet v praxi. Šlo o to, uvařit čaj na vlastnoručně rozdělaném ohni ze surovin, které se v přírodě běžně vyskytují všude kolem. Velmi chutný čaj se totiž dá připravit třeba z listů jahodníku, ostružiníku či kopřivy nebo máty. Tyhle ingredience v našem lese opravdu není složité najít. A tak se hlavní vedoucí a zejména jeho chuťové kalíšky měly co činit, aby mohl vyhodnotit ten nejlepší vývar. No, mezi náma: zatím žije J A podle jeho slov byly čaje velmi dobré. Tak uvidíme zítra.
Chvíli po návratu veškerého osazenstva tábora byl zahájen velmi netradiční závod. Na předem vyznačené trase plnili táborníci různé úsměvné úkoly na jednotlivých stanovištích. Jako jazykolamy, napodobování zvířecích gestikulací (Plameňák s puchýři na obou nohou, vlk s vlkem, lev s vytrhlou stoličkou, slon s rýmou…), řvaní do trubice, ukázat nejšílenější obličej, říct nejlepší vtip, plivání do dálky a další jim podobné. Z tohoto závodu bývají vskutku krásné fotografie. Zejména ze stanoviště obličejů. Tyto fotky budou přidány zítra, takže se máte na co těšit.
Po večeři jsme se všichni přesunuli na louku, kde jsme měli připravenou hru s kolíky. Ta se hraje tak, že je třicet pět očíslovaných kolíků na malém prostranství. Vedoucí vyvolává čísla a jednotlivci z oddílů je mají co nejdříve najít. Ten oddíl, kterých jich najde a přinese nejvíc, ten zvítězí. Velký řev z louky dával tušit, že motivace pro získání skalpů ostatních kmenů byla obrovská.
Následoval malý táborák se scénkami, podobným televiznímu pořadu Partička. Ty si připravili sami vedoucí podle vzoru, který již vyzkoušeli na puťáku. A protože se to velmi líbilo, dnes při táboráku jsme tento program lehce zdokonalili. Prostě a jednoduše, zábava je zaručena.
A ani tohle není úplně všechno. Jak jsem již v úvodu zmínil, dnes jsme toho zvládli opravdu hodně. Malá noční hra nikdy nezaškodí. A která jiná hra se nám hodí na noc lépe, než bludičky. Děti při ní chodí s baterkama po lese a hledají vedoucí. Ti mají u sebe tužky a těm, kdo je najdou se podepíší do kartičky. Komu se podaří nasbírat všechny podpisy v nejkratším čase, ten vyhraje. Tahle hra je ale teprve připravena. Počítám ovšem, že jakmile tenhle článek budete číst, bude již po ní a zůstane jen ve vzpomínkách.
Dlouhý den může skončit a nový den ránem začít. Snad se všem podaří po velkých výkonech vše v klidu dospat. Dobrou noc, nebo spíše dobrý den i vám, kteří čtete naše stránky. Za to vám znova děkuje a z táborových Čeložnic zdraví Komanč a Trpaslík ;)