Kapitola 5
Zdravím všechny naše čtenáře při dalším pokračování našeho zpravodajství z letního tábora Léto s Buffalo Billem. Jsme rádi, že jste s námi. A jako důkaz toho, že si velmi vážíme vaší přízně, která je dle počítadla našich stránek nemalá, přinášíme Vám hned další den jak informace o dalším průběhu tábora, tak i další slíbenou porci fotografií. Ale popořádku.
Dnešní ráno jsme dětem posunuli o půl hodinky budíček, protože včera šli spát o něco později. Ovšem ne z důvodu námi popsané hry bludičky, nýbrž z důvodu posunutí konce táboráku. Bludičky budou přesunuty na některý jiný termín, ale určitě o ně naši táborníci nepřijdou. Zkrátka program se mění rychleji, než jsme my schopni reagovat.
Hned po snídani byl nachystán indiánský čtyřboj. Závod, během něhož si mohly děti v praxi znova vyzkoušet, co se naučily. Jednalo se o čtyři stanoviště. Střelbu z luku, praku, vzduchovky a hod dřevem na cíl. Klasické závody jsou silnou stránkou zejména sportovně nadaných a ti se také činili a ve výsledcích to bylo znát. Po skončení závodu následovala výroba pálek na lakros. Ten se právě teď hraje a popíši jej později. Při výrobě se všichni snažili, protože kvalita pálek také rozhoduje o výsledku této staré indiánské hry.
Hned po obědě a zaslouženém odpoledním klidu jsme si zahráli naši oblíbenou a osvědčenou hru. My ji nazýváme fazolačka, ale dnes jsme jí změnili název na Zásobovači. Jde o to, přinést fazoli, kterou dostanou v táboře na určenou mýtinku v lese, na níž jsou dva hrníčky. Jeden pro útočníky a druhý pro obránce tohoto místa. Útočník se snaží pronést fazoli tak, aby nebyl chycen obráncem. Pokud se tak stane, musí mu fazoli odevzdat a jít si pro novou. Když se mu ale podaří projít, vhodí fazoli do hrnku jemu určenému. Totéž dělají obránci, když se jim podaří chytnout útočníka a seberou mu jeho fazoli, co má u sebe. Na konci se spočítají fazole v jednotlivých hrncích a kdo jich má na své straně více, ten vyhraje. Děti hrávají proti vedoucím, jednou jsou obránci a jednou jsou útočníci , po dnešku je to nerozhodně. Takže tuhle hru budeme muset zopakovat. Mimochodem, tak mně napadá, hlavní vedoucí Bubák po včerejších čajích zatím stále žije a nemá sebemenší problém, takže se dětem nejspíše povedli.
A jsme u hry lakros. Tu právě teď jednotlivé kmeny proti sobě hrají přímo v aréně tábora se svými vlastnoručně vyrobenými pálkami a můžu říct, že jsou do hry vážně velmi zažraní. Nejvíce ale opraváři pálek, protože ty evidentně nejsou tak dokonalé, jak si před hrou všichni mysleli. Hra spočívá v tom, že se týmy snaží pomocí lakrosových pálek dostat vyrobený míček velikosti tenisového míčku do branky zhotovené z papírových krabic. I když by míček měli spíše přenášet vzduchem, vypadá to zatím jako lední hokej a míček nahání po zemi. I tak je ale zábava velká a všichni se snaží, seč jim síly stačí. No, jsem zvědavý na konečnou tabulku, protože jednotlivé kmeny hrají spolu každý s každým.
A aby toho nebylo málo, dnes je nachystaný noční program. Název je prostý. Podpisy ve slibové jeskyni. Není to nic jiného, než malá stezka odvahy, ale nebojte se, půjdou po dvou. Minimálně ti menší. A bude to pro děti velký zážitek. Vždy tomu tak bývá. My budeme mít po trase rozmístěny nádoby se svíčkami a cíl bude u místa jménem Smraďavka, kde vytéká sirný pramen. Tam se podepíšou a vrací se zpět. Vše je navíc jištěno vedoucími a instruktory. Tohle už máme vyzkoušené.
Tak snad zítra zase nebudu psát, že se nakonec změnil program a já svým zápisem nikoho nemystifikoval nepravdivým zápisem. Na zítra se připravuje velký tradiční střelecký závod, o nějž nebudete ochuzeni.
Tímto se s Vámi loučí a za přízeň z Čeložnic děkuje Komanč a Trpaslík.