Kapitola 6

Tak jsem se konečně dostal od úterního večera k počítači. To, abych mohl dopsat poslední dny na našem táboře a zároveň se omluvit za to, že tyhle informace již nejsou aktuální. Žel velká náročnost programu a nedostatek času zapříčinilo opoždění zápisu. Ale dnes se jej všichni naši čtenáři dočkají. I když ti, kterým byla naše snaha směřována nejvíce, to znamená rodiče účastníků, již ví od svých ratolestí téměř vše. No, nevadí. Co kdyby si náhodou vymýšlely :)

Tak tedy postupně.

Středeční den byl v podstatě celý věnovaný avizovanému střeleckému závodu. Ten je již velmi tradiční, ale zároveň velmi náročný na organizaci. Jedná se totiž o soutěž tříčlenných hlídek. Všechny hlídky spolu soutěží systémem každý s každým a na konci se vyhodnotí tabulkovým principem nejlepší tým. Hlídky mají před sebou sklopné terče, na které střílí. Každá představuje jednoho člena hlídky. Střílí se do kříže tak, že jakmile je trefený terč člověka, jenž leží naproti terče, je vyřazen ze hry. Již nesmí střílet, pouze nabíjet. Tak to jde až do chvíle, kdy nikdo nemá diabolky, nebo nejsou mrtví všichni z jednoho nebo druhého týmu. Hlídky vybíhají ze startovní čáry vzdálené přibližně sto metrů od místa střelby, tam zalehnou a snaží se co nejrychleji postřílet terče vedle ležícího družstva. Vše je o rychlosti a schopnosti střílet. A takových závodů je velmi mnoho, protože jsme letos měli 14 hlídek. Tato soutěž se nám protáhla do pozdního odpoledne. Po skončení střeleckého závodu a před večeří se dohrály dva zápasy v lakrosu, protože jsme je kvůli počasí museli přesunout z původně plánovaného termínu.

Po večeři následovala vytoužená a dětmi velmi žádaná diskotéka. My ji sice moc nepreferujeme, protože si myslíme, že existuje velká spousta podstatně lepšího programu, ale jednou za tábor neuškodí. A moc se povedla. Všichni se pod taktovkou DJ Trpa pořádně vyřádili. Ostatně znova na fotografiích lze vidět, že zábava rozhodně nevázla. Těsně před večerkou přišla na řadu i sada uklidňujících ploužáků, aby nešli táborníci do svých pelíšků rozparádění z toho obrovského hýření.

Před večerkou ještě mohla zaznít naše tradiční ukolébavka na dobrou noc v podání všech vedoucích, instruktorů i kuchařek. Pohodový den končí a…

Začíná hektické čtvrteční ráno.

Po snídani šli všichni na louku, kde hráli různé hry, jako je šátkovaná, boj o míček a podobně. Louka nad táborem je pro tyhle naprosto ideální a navíc nám ji obec vždy před táborem krásně poseče. No prostě ideální stav.

Ve druhé části dopoledne po svačině byla nachystána další hra z kategorie celotáborové. Kmeny měly za úkol vybrat si obálku. V ní měli zašifrované místo, kam se mají přesunout. Na výběr byla čtyři místa v blízkém okolí tábora: Hrádek, spálená chata, Smraďavka a roklinka pod kopcem Paní Háj. Na místě jimi vybrané dostali zašifrované hádanky. Ty měly vyluštit a vrátit se do tábora. Vítěze určovala přesnost odpovědí a následně čas splnění úkolu. Všechny kmeny se svého úkolu chopily na jedničku.

Po obědě a odpoledním klidu, který jsme věnovali přípravám dalšího programu, mohla začít naše stěžejní a každoročně velmi oblíbená, na přípravu však velmi náročná hra s názvem Zlatokopecká. Při ní se všichni přesuneme na divoký západ, do dob zlatokopů na Aljašku. Všichni se vrhnou na potok, protože se tam objeví velké množství zlata. To chtějí všichni pochopitelně vyrýžovat a vyměnit jej za co největší množství dolarů. Ty pak používají v baru na různé laskominy, v kasinu při hrách rulety, karet, kostek a podobně anebo na návštěvu různých živnostenských aktivit, vedených samotnými zbohatlými zlatokopy. Nejprve si ale musí zaplatit svůj pozemek u zlatonosného potoka, na němž rýžují a který si vytyčili a samoskou i ubytování buďto přímo ve městě Thelozhnice City, nebo na pronajatém pozemku poblíž. Na vše dohlíží šerifové a banka, kam se chodí proměňovat zlato za dolary, rozměňovat peníze, ukládat je a podobně. Akce je doplněna o spoustu doprovodných programů, při nichž můžou zlatokopové přijít k penězům, jako například páka s velmistrem, kohoutí zápasy nebo i různé pomocné práce. Leštěním bot bankéři nebo umytím stanu či naštípáním dřeva lze přijít k nemalé částce, která se následně hodí v baru. Zkrátka takový den na divokém západě je úžasným zpestřením každého našeho tábora. Tahle hra trvá vždy do pozdního večera, takže pak je již čas pouze na to, uložit se do svých vigvamů a čekat na další den formou spánku.

Páteční ráno začínám velkým úklidem tábora. A protože prší, program probíhá v jídelně pod vedením kmenových náčelníků a jejich pomocníků. Vše se připravovalo na vyhodnocení tábora a předání odměn všem zúčastněným. Chystaly se diplomy, nakupovaly se ceny a dorty, sestavovaly se závěrečné řeči… Znova klasický poslední den plný hodně velkého úsilí, aby se vše stihlo podle plánu. A letošek tím nebyl výjimkou. Jen škoda, že počasí nevydrželo a poslední den nám spustilo z nebe vodu téměř na celý den. Musela být odložena naše tradiční šílená olympiáda i závěrečný táborák. Ale nemůžeme si stěžovat. Celý tábor bylo naprosto úžasně a stihli jsme téměř vše, co jsme si naplánovali. A tak nás pár kapek z míry nevyvedlo. Večerní posezení u kytary a vzpomínky na tu spoustu prožitých dnů a situací bývá velmi důstojným zakončením každého tábora a ani u nás tohle nemohlo chybět.

V sobotu ráno ještě důležité fotografování oddílů, mnohdy slzavé loučení se s novými kamarády, vyměňování si kontaktů a ujišťování se o tom, že se určitě příští rok zase setkáme a rozjezd všech táborníků do svých domovů.

Nejen za sebe můžu směle říct, že letošní tábor se velmi povedl. Díky skvělému týmu vedoucích a instruktorů, jimž patří velký dík, že ve svém volném čase přijeli a skvěle se věnovali jim svěřeným dětem. Kuchařkám, na závěr tábora oceněným řádem zlaté vařečky, za perfektní jídlo, paní doktorce, že tam s námi byla, všem, co se na přípravě tábora podíleli a v neposlední řadě dětem, protože byly úžasné. Bez vás všech by tábor nebyl. Bez vás všech by se uskutečnit nedal. Díky také čtenářům našeho zpravodajství i za jejich slova chvály. Naše práce nebyla zbytečná a již víme, že i v dalších letech se vám budeme snažit přinášet aktuální informace z našeho tábora včetně fotografií z programu. Naštěstí máme kde se připojit k internetu a není nad to, když rodiče ví, co jejich děti na táboře prožívají.

Ještě velký dík všem za úžasných čtrnáct dnů strávených v lesích čeložnických. Bylo to moc fajn. A snad se zase příští rok všichni setkáme. Uteče to ostatně jako voda.

Naposledy a tentokrát už z Hodonína pro všechny čtenáře Komanč…