Kapitola 7

Dobrý večer. Naposledy se hlásím na tento web. Teď již ne z naší táborové základny, ale z Hodonína. Důvod je jasný. Dnes dopoledne nám skončil další tábor a všichni účastníci se rozjeli do svých domovů. Tábor, na který se snad zase nějakou dobu bude v dobrém vzpomínat. A slzy v očích mnoha dětí jsou toho jasným důkazem. Každý rok je to stejné. Na začátku tábora se dětem stýská po rodičích a na konci nám nechtějí jet domů.  Jediná odměna za ty měsíce příprav a nervů je pro nás větička od účastníků tábora o tom, že to byl super tábor. Proto to děláme a kdo tohle nezažil, ten to nemůže pochopit. Ale popořádku.

Jak jsem psal již v posledním zápise. Zlatokopecká, stezka odvahy, Mikuláš. Vše se podařilo. Dětem se povedlo nazdobit připravený vánoční stromeček moc hezky. Dokonce i nepravidelná vánoční hvězda vypadala jako živá. Ani dárky nechyběly. A nakonec všichni pod stromečkem našli jedno malé překvapení od vedení tábora. Trička s motivem naší celotáborovky. Následovalo vyhodnocení všech soutěží a her s předáním cen a závěrečný táborák se spoustou písniček.  A nebyl by to prosinec a konec roku bez silvestra. Odpočítali jsme si imaginární půlnoc, otevřeli dětské šampusy, odpálili malý ohňostroj a popřáli si šťastný a veselý nový rok. Táborák byl ukončen tradiční ukolébavkou a odchodem na kutě. A jak že to tedy nakonec výsledkově dopadlo? Na prvním místě skončila vesnice Šiškov, druhá byla vesnice Vinné Šumice, na třetím místě se umístily Ptakonice a čtvrtý byl Podliptákov. Rozdíl mezi prvním a druhým místem byl dva groše. I takhle těsný může být výsledek celotáborové hry.  A sobotní ráno? To už znáte, protože jste byli osobně při tom.

Chtěl bych touto cestou poděkovat vám všem za to, že jste si v hojné míře otevírali naše stránky a četli zápisky z tábora. Velký dík ode mě samozřejmě patří všem, kteří se na přípravě a organizaci tábora podíleli. Moc si přejeme, abychom se v co nejhojnějším počtu sešli zase za rok. I když kdo ví?

Pro tyto stránky Komanč a Steen s přáním krásného zbytku prázdnin…