Táborový zpravodaj díl 4
Dobrý večer všem našim čtenářům, tentokrát spíše těm, kteří u nás na táboře mají ratolesti starší patnácti let. Pro ty jsme totiž připravili pořádný výlet, který byl trochu náročnější. Osobně jsem s nimi šel a tak můžu podat svědectví o tom, co jsme všechno zažili.
Před polednem jsme je informovali o tom, že se mají sbalit na dva dny. Měli na to dvacet minut a jak to zvládnou, to bylo jen na nich. Já měl na sbalení času polovinu. Vzali jsme jídlo, celty a batohy a vyrazili na autobus. Tím jsme se přesunuli do obce Roštín a odtud pokračovali po svých. Vystopali jsme na nejvyšší vrchol Chřibů s názvem Brdo. Kopec to byl pořádný, ale všichni to zvládli naprosto perfektně. Na kopci s názvem Brdo je úžasná kamenná rozhledna se stejně úžasným výhledem nejen na nejbližší okolí, ale pokud je dobré počasí, jsou vidět Orlické hory, Beskydy, Jeseníky, Hostýnské vrchy a někdy, jako třeba včera, i malá fatra. Chvíli jsme se zdrželi, protože fakt bylo na co koukat. Následoval přesun přes Vlčák k Buchlovskému kameni, kde jsme přenocovali. Udělali malý ohýnek, opekli špekáčky a probírali jsme spoustu věcí. Podvečer byl zkrátka pohodový a probíraly se takové ty úvahy o nesmrtelnosti brouka, mimozemských civilizacích i o tom, jaké jsou nejstrašidelnější hrady. Témata hodná rozboru :) Spalo se pod širákem a noc byla taková ta pravá letní.
Ráno jsme sbalili všechny věci, posnídali a vydali na přesun. První zastávkou byl Buchlov. Jeden z nejzachovalejších středověkých hradů u nás. Další krásné místo Chřibů. Prošli jsme sklepení, v hladomorně se nikdo nezapomněl, dali jsme limču a pokračovali v cestě. Další větší zastávka byla naplánována na místě zvaném U pily. Tam je krásné zastřešené posezení s dubovými stoly a krbem v rohu. Náhodnému kolemjdoucímu by se mohlo zdát, že se vrátil v čase do pravé a nefalšované středověké krčmy. Rozdělali jsme oheň, do kotlíku napustili vodu u blízkého pramene a na roštu za stálého míchání se mi podařilo uvařit těstoviny s masem z konzervy. Normálně asi nic moc, ale náročná tůra zapříčiní, že táborníci sní cokoliv a ještě jim to moc chutná. Posilnění obědem nás tudíž nemohlo zaskočit čtyřkilometrové stoupání, které nás z tohoto místa čekalo. S malou zastávkou u Kazatelny a skály jménem Kozel jsme dorazili až do místa určení. Tím bylo parkoviště u Křížku, kde se naše starší skupina potkala s ostatními piráty. Ti měli v tu chvíli namířeno na zříceninu hradu Cimburk a nyní nocují kousek odtud na Vraním lomu, z něhož se těžil kámen na tento hrad. Celková porce kilometrů byla zhruba kolem dvaceti nad rámec klasického puťáku. Vše bylo připraveno proto, abychom zjistili, jak na tom naši budoucí zástupci jsou nejen s fizičkou, ale i po psychické stránce v náročnějších situacích, na něž nejsou tak úplně zvyklí. Všichni ale obstáli na výbornou a podle reakcí se akce líbila. Ostatně jako vždy, když podobný výlet absolvujeme. Dokonce chtějí, aby se opakovala i mimo tábor. A tak to má být.
S tímto radostným konstatováním se s Váma loučím a zítra již bude znovu na pořadu dne zápis z programu pro všechny piráty a také přidáme další videa a fotografie z programu. Zůstávejte nám i nadále věrní a ještě jednou moc děkujeme za slova chvály v knize návštěv. Věřte, že i to nás motivuje k naší práci a díky tomu víme, že není zbytečná. Z Čeložnic pro táborové stránky tentokrát nejen napsal, ale i nafotil Komanč :)