Táborový zpravodaj díl 6
Dobrý večer z našeho tábora, tentokráte po pravém parném letním dnu.
Včerejší den byl plný her i nějakého toho závodu. Ten byl navíc hned dopoledne po úklidu tábora a jednalo se o pravý pirátský závod. Na notoricky známé trase byla připravena čtyři stanoviště. Střelba z praku, luku a vzduchovky i hod granátem na cíl. V tomto závodě se ukázalo, co vše se jednotliví piráti naučili během dopoledních výcviků a jak ovládají důležité pirátské dovednosti. Navíc tento závod byl důležitým i pro jednotlivé čety, protože je potřeba získávat co nejvíce zlaťáků, protože se blíží ostrov, na kterém budou mít za úkol hledat poklad a k němu nutně potřebují indicie, aby věděly, kde přesně se nachází.
Po obědě jsme připravili bojovou hru. Udělali jsme takovou menší úpravu známé hry tanky, kde místo zbraní byly použity věci z korzárských výprav a součástí lodí. Jednotlivé pirátské čety se vydaly do lesa, kde měly pořádně uschovat vedoucího. Ten představoval kapitánovu kajutu. Do ní se mohl dostat pouze ten, jehož role byla pirát. Ti byli ale jen dva na oddíl. Ostatní představovali jinou výbavu lodě, jako například mušketa, dělo a podobně. Každá role měla jinou sílu a tak se mezi sebou podle dané síly, kterou měl každý hráč na kartičce, mohli po ťapnutí porovnat a silnější zničil toho slabšího. Je to úžasné v tom, že ze začátků nikdo neví, kdo co je a postupně se odkrývají. Cíl hry byl nasbírat tedy co nejvíce soupeřových lístečků, které měl u sebe kapitán ve své kajutě. Musím říct, že se hra povedla a všichni se hodně snažili. Docházelo k úžasným soubojům.
Po večeři byla nachystána další hra, tentokrát nahoře na louce. Tam byly rozmístěny barevné lístky, které představovaly vybavení lodi. Modré lístky značily vodu, žluté banány, oranžové pomeranče, hnědé rum a tak dál. No, byla jich spousta a ani já si nepamatuju všechny. Tyto lístky měly děti sbírat a nosit je do tábora. Ale aby to nebylo tak jednoduché, po vyznačeném území se pohybovali vedoucí, kteří byli namaskováni jako černí domorodci a snažili se zastrašovat piráty, kteří vtrhli na cizí území. No, prostě to byla neskutečná legrace a všichni se fakt bavili. To dokládá i přiložené video a doporučuje jej shlédnout, fakt stojí za to.
Po náročném dni už zbyl čas pouze na uložení do kajut.
A na dnešek se všichni moc těšili. Využili jsme totiž nejspíš jediného možného dne na našem turnusu, abychom si užili koupaliště. Protože zatím nebylo a podle předpovědí už ani asi nebude příležitost. A protože víme, že se všichni rádi ve velkém kolektivu vyřádí ve vodě, využíváme pro tyto příležitosti letní koupaliště v Kyjově, kde to dobře známe, tam nás již taky znají, takže můžeme bez problémů dětem přivézt i oběd přímo na místo. Je to prostě vzájemná symbióza. Navíc jsme chtěli, aby se děti, jako správní piráti, alespoň jednou dostaly do vody. Tento výlet zabral pochopitelně téměř celý den až do večeře a po návratu dostali táborníci volno, protože byli trochu unavení jak z blbnutí, tak i z toho tepla, které dnes panovalo. Podvečer trávili hraním stolním her, jen tak čtením, psaním dopisů nebo míčovými hrami v táboře. Teď už zase ulehají do svých kajut a za zvuků naší písničky na dobrou noc pomalu usínají. Vedoucí udělají poradu, zhodnotí den a půjdou také spát, aby byli řádně odpočatí na další den našeho tábora. Program na zítra ještě není jednoznačný a bude se upravovat až podle toho, jak nám dovolí počasí. Ale co víme, tak k nám zítra dorazí novinářka z Hodonínského Deníku, aby udělala reportáž o tom, jak to na našem táboře vypadá. Jakmile bude jisté, kdy toto vydání půjde do prodeje, budu vás o tom informovat.
S vodáckým pozdravem AHOJ se s Vámi loučím a těším se zase brzy na počtenou.
Z tábora v Čeložnicích pod pirátskou vlajkou píše Komanč a fotografie s videi vytváří a upravuje Steen.