Táborový zpravodaj díl 7
Již posedmé se vám hlásím z našeho pirátského tábora a pevně věřím, že sem ještě občas někdo nahlídne, aby zjistil, co že se to u nás děje a jestli nepřibylo nějaké to video či fotografie. Tak jen pro Vás, kteří tak činíte pravidelně, tu mám další zprávy od nás. A znovu budou tak trochu pirátské. Ale to se dá u tábora z pod pirátské vlajky dost dobře očekávat.
Úterní den začal po snídani velkou hrou do celotáborového hodnocení. Měla název Zjisti sílu nepřítele a jejím cílem je, aby piráti ve vyznačeném území našli cizí lodě a z lístků, na nichž byly informace o jejich vybavení je opsali a zaběhli je nahlásit na svůj štáb. Tyto karty ale hlídali ostřílení mořští vlci. A protože všichni měli na sobě čísla, která když hlídač zakřičel, tak se jim jejich informace nezapočítala, museli se neustále ukrývat a být velmi opatrní.
Dalším programem byl závod a to tradičně netradiční a velmi oblíbený pro svou nenáročnost a zároveň zábavnost. Na stanovištích jsou pro piráty připraveny úkoly jako řvaní do trouby, udělat nejšílenější ksicht, říct vylosovaný jazykolam či navlíknout nit do jehly. A taky je tento závod vděčný pro fotografa, tak pak nahlídněte do přidaných fotografií. Některé kreace znova stojí za zhlédnutí. A protože se odpoledne počasí zhoršovalo a vypadalo to na bouřky, tak jsme měli další program v jídelně. Nakonec zapršelo jenom jednou a tak jsme v ní nemuseli trávit nějak dlouhou dobu. V jídelně se hrálo bingo o zlaťáky. Děti dostaly mřížku na papíře, do ní si měli vypsat čísla a pak čekali, zda právě jejich čísla budou tažena z osudí. A mincí se rozdalo dost na to, aby některým šťastlivcům pomohly k posunu lodí po mapě.
Vpodvečer jsme si zahráli s dětma naši tradiční fazolačku. Útočníci se musí dostat na ohraničený palouček v lese a pronést do svého kelímku jednu fazoli. Pokud jsou chyceni obránci, odevzdají jim svou fazoli a ti si ji dají zase do svého kelímku a útočníci si jdou pro novou do tábora. Hodnocení je jednoduché. Kdo má ve svém kelímku více fazolí, ten vyhrál.
A protože se den pomalinku změnil v noc, tak už byl čas na zasloužený spánek.
Dnešní den jsme zahájili zjišťováním informací o odlehlém území na ostrově. Jednotlivé pirátské čety se měli ve svých lodích přesunout přes moře, tedy v našem případě pole, na ostrově jménem Čeložnice se vylodit a splnit několik úkolů. Jen matně si vzpomínám, že měli zjistit dějiny obce, jméno potoka, který jí protéká, zapsat jméno starosty i nejstaršího obyvatele, přepsat si na papír, co je na pomníku v obci a taky přinést třeba domácí marmeládu nebo nejzajímavější věc. Těch úkolů bylo pochopitelně víc a musím říct, že všichni se jich zhostili na výbornou a pro většinu to byla velmi zajímavá zkušenost s poznáním cizích lidí.
Po obědě jsme si zahráli hru Lov ryb. V lese na stromech byly umístěny kartičky s obrázky reálně žijících ryb. Pod nimi byly jejich názvy na malých útržcích. V záplavě sleďů a různých jiných rybích druhů se objevovali i mořští koníci a ti byli chránění. Za ryby dostávali piráti plusové, za koníky mínusové body. Po území se pohybovali vedoucí v podobě žraloků. Ti se snažili zabránit jim v lovu. Děti měly lístečky s vyobrazením piráta. Kdo byl chycen, ten musel odevzdat nachytané ryby a škrtnout si na figurce jednu končetinu. Kdo byl chycen pětkrát, ten byl mrtvý. No, počítám, že video bude zase brzy k dispozici. Po večeři se konečně dostalo na tak dlouho slibovanou diskotéku, takže si dovedete představit, jak to teď v táboře vypadá. I když si myslím, že už všichni bavící se usínají ve svých kajutách.
Jak jsem slíbil, dávám odkaz na článeček z Hodonínského deníku. Můžete si počíst, jak o nás píší profesionální novináři, protože článek vyšel v deníku dnes a znovu vyjde v Úterním vydání Slovácka.
Pro dnešek se s váma loučím a těším se zase příště. Ale už se nám to krátí.
Z Čeložnic pro zálesácké stránky Komanč.
Odkaz na článek v Hodonínském deníku